Kam zmizel zámecký park?
Rodina Ringhofferů upravila zeleň v okolí zámku do podoby anglického parku. Za socialismu park využívaly děti, které zde chodily do školy. Po revoluci se park veřejnosti uzavřel. Obec park prodala a nedokázala zabránit jeho zničení.
Přehled událostí:
- Park nechala zbudovat na konci 19. st. rodina Ringhofferů; zeleň v okolí zámku byla upravena do podoby anglického parku.
- Po 2. světové válce je zámek i s parkem využit jako ozdravovna pro děti v akci “Zámky” Přemysla Pittera.
- Mezi léty 1948 – 1997 je do budovy zámku umístěna základní (později i mateřská) škola; do okolí zámku jsou umístěny budovy truhlárny a školky, park není zvelebován, ale k masivnímu odstraňování zeleně nedochází.
- R. 1958 získává zámek ochranu kulturní památky (ochrana dále zahrnuje altán, kostel sv. Františka Serafínského, ohradní a opěrné zdi se vstupní branou, sklep, kříž, park a pozemky vymezeného areálu).
- V r. 1997 koupil zámek i s parkem italský podnikatel p. Fagone – byly vytrhány podlahy, obnaženy trámy a sklepní prostory byly narušeny kopáním; park je zanechán bez náležité péče a v jeho části, kterou územní plán vyhrazuje výhradně parkové zeleni, byla postavena hrubá stavba rodinné vily
- Stavební úřad odmítá pro vilu vydat stavební povolení kvůli rozporu s územním plánem (ÚP) – obec odmítá změnit ÚP – stavební úřad vydává rozhodnutí o odstranění stavby – stavební práce jsou zastaveny, ale želozobetonový skelet odstraněn nebyl.
- Majetek p. Fagoneho šel do dražby, zámek i s areálem koupila soukromá osoba a od ní potom v r. 2016 společnost Strojmetal.
- Společnost Strojmetal zabrala část parku stavbou Obrobny 1 (v souladu s ÚP), další část parku zastavěla černou stavbou parkoviště, kvůli němuž dokonce vykácela část aleje vedoucí k hrobce, vykácela většinu zeleně v místech mezi zámkem a údolím továrny. Dále plánuje vykácet další plochu pro stavbu Obrobny 2.
- Historicky hodnotné prvky, které nepřežily posledních 5 let: konírna, psí hřbitov, studánka, budova původní školy…
Vzhledem k tomu, že už více jak 20 let nemají kameničtí možnost vstupu do areálu zámku, vzpomínka na jeho podobu začíná notně blednout. Připomenout si ji můžeme na leteckém snímku z roku 1963. Parková úprava zeleně v areálu zámku – stromy, keře, cestičky, aleje k hrobce a k Mariinu prameni – plynule navazovala na sousední les. Jako poslední si této krásy mohly užívat kamenické děti, které v prostorách zámku v letech 1948 – 1997 navštěvovaly základní školu.
Od konce 2. světové války už se parku nedostávalo náležité pozornosti a park pustne. Naděje, že skončí zanedbávání parku a obec vymyslí smysluplný a udržitelný plán, jak zámek a jeho okolí zachovat a zpřístupnit svým obyvatelům, skončily v roce 1997, kdy zámek i s přilehlými pozemky prodala obec italskému podnikateli p. Fagonemu. Pozemky, které p. Fagone koupil, jsou ve většině v územním plánu vyhrazeny pro parkovou zeleň. Přesto zde nový majitel začal na nestavebním pozemku „na černo“ stavět rodinnou vilu. Obec deklarovala odmítavý postoj ke změně územního plánu a stavební práce na vile se zastavily. Majetek p. Fagoneho šel do dražby i se zámkem
a parkem, ve kterém nebylo zvelebeno nic, jen přibyla ruina železobetoné hrubé stavby.
Možnost odkupu zámku v dražbě nevyužila obec, ale soukromá osoba, která zámek i s areálem v roce 2016 prodala společnosti Strojmetal. Určitě se našli mnozí kameničtí, kterým opět svitla naděje. Strojmetal viděli jako úspěšnou společnost, která bude disponovat prostředky potřebnými, když ne k uvedení do původního stavu, tak alespoň
k údržbě. Jistě jsme mnozí doufali, že přestane chátrat. Záhy se ovšem ukázalo, že stejně tak, jako si p. Fagone myslel, že si koupil stavební pozemky, si Strojmetal myslel, že si koupil pozemky pro průmyslovou výrobu.
Strojmetal začal vykácením starých vzrostlých stromů, které musely ustoupit stavbě Obrobny č.1. Dále sice odstranil „černou stavby“ po p. Fagonem, ale pokračoval vykácením veškeré zeleně kolem, aby na místě ruiny hrubé stavby postavil jinou černou stavbu – nyní pro změnu parkoviště. Vydláždění padla za oběť část Ringhofferovy aleje, která vedla od zámku k hrobce. Parková i další zeleň pak byla odstraněna z téměř všech míst mezi zámkem a továrnou
v údolí, jak jde vidět na srovnání leteckých snímků.
V případě p. Fagoneho si obec uvědomovala hodnotu zeleně v okolí zámku a změnu územního plánu neprovedla. Věděla, že zeleň vytváří alespoň trochu důstojné okolí zámku. Věděla, že je to důležitý pohledový prvek, který odcloní přilehlou továrnu. Věděla, že je to odkaz Ringofferů, o který nemůže obyvatele Kamenice připravit. V případě Strojmetalu ale změnu územního plánu obec připravila (změna ÚP č.6) a chystá se o ní hlasovat. Strojmetal plánuje vykácet zbylé stromy za Obrobnou 1, aby zde mohl postavit Obrobnu 2 (ještě větší halu). Přípravné práce již začaly, jak se může přesvědčit každý kolemjdoucí, který se vydá od parkoviště přes louku směrem za Obrobnu 1. Již od plotu je zřejmé, že se v zadní části zámeckého parku opět kácelo.
Pan starosta v květnovém Zpravodaji (2021) konstatuje: „Na prožitku čisté, romantické přírody, k němuž neodmyslitelně patří i ticho, je přímo závislá hodnota nemovitostí u nás. Provozovat v tak výjimečném prostředí továrnu si žádá výjimečná opatření“. S tímto tvrzením nelze než souhlasit. Výjimečná opatření určitě nespočívají
v devastaci takto hodnotné zeleně. Právě k jejímu zániku ovšem změna č.6 územního plánu nekompromisně směřuje.
Takto zámecký park vypadal ještě v r. 2007